ALMANACH ČESKÝ-LUMÍR

ALMANACH-LUMÍR

Časopis pro kulturu a vzdělanost našeho národa

almanach-lumir.estranky.cz

POKRAČOVÁNÍ ÚVAH NAD KNIHOU O NÁRODNÍ STÁT VIKTOR DYK

VIKTOR DYK- POLITIK .

2. ČÁST ÚVAH

JAN VALENTA

Bylo zřejmé i v mém výzkumu v Národním archivu na Chodovci od roku 2003 ( nově otevřen) , že česká ale i slovenská reprezentace v Českém klubu poslanců R.U a zájmových cechů, klubů a sdružení , odmítala přísahat při svém nástupu v Říšském sněmu za tzv. „Zalitavsko“ na nové státoprávní uspořádání po prohrané válces Německem roku 1866 a toto se opakovalo i v roce 1893 a 1897 ! Byli to zejména František Palacký , František Ladislav Rieger a další , za Mladočechy pak bratři Grégrové a Stanislav Sokol aj.

Český národ nedosáhl v tomto státním útvaru federalizace Rakouska a tím jak staročeši , tak mladočeši ztratili poslední iluze o konstituční monarchii pod Habsburky. Autor knihy tak správně reaguje i na počátky politické dráhy a uvědomění Viktora Dyka . Mladý Dyk a nutně i dr. Alois Rašín se angažují v Omladině. Státoprávní pokrokáři a další strany (ČSSD , NSS a agrární strana) byly na sklonku 19.století jistou diferenciací, oproti dvěma národním stranám. Tiskové orgány , Národní Listy, Čas či Lumír byly odrazem intelektuální elity národa .

Viktor Dyk politicky rostl společně s dr. A. Rašínem, Antonínem Hajnem aj. Logickým důsledkem byla spolupráce s Kramářovým vedením mladočechů a odkup pro příští státoprávní demokracii Národních listů od bratří Grégrů v l.1910 až 1912. Finančního zajištění nejoblíbenějších novin byl tehdy mladý ing. Jaroslav Preiss .

Byla vytvořena Pražská akciová společnost a tiskárna, přenesením redakce do Lutzovovy ulice ( Opletalovy) č.3 dnes protiprávně zbourané.

Časopis Lumír byl již založen roku 1877 a Viktor Dyk byl jeho redaktorem, ale i Národních listů a Národních obzorů . S Omladinou jak uvádí autor knihy spojil Viktor Dyk i časopis Samostatnost, kde se projevily jeho jasné politické vize národní. Vrcholem Dykovy kariéry bylo sloučení pokrokářů s mladočechy v únoru 1918 do státoprávní, později národní demokracie . Stal se senátorem v Československém Národním shromáždění společně s profesorem Aloisem Jiráskem a i výrazným odpůrcem společně s JUDr. Karlem Kramářem kritikem Masarykova a Benešova „čechoslovakistické utopie“jako národa . Oba národy však oba ctili nad jiné jako přesvědčení Slovanisté: „ Pokud budeme bratry Slováky a Karpato rusíny svazovat do centralistického chomoutu, republiku neposílíme, ba naopak „ , svorně kritizovali Benešovu politiku v novém NS roku 1920! V Národní demokracii panoval a panuje Zemský princip a to paritní zastoupení národů Československa , jako vzor, který žel I. Republika nenaplnila a odrazilo se to i v údobí Mnichova. Oba politici jasně vizionářsky varovali před důsledky národnostní politiky Benešovské vlády, zejména po úmrtí prvého prezidenta T.G. Masaryka .

Dyk jako pevný národovec, nikoliv nacionalista odrazil své myšlení ve své básni o rodné zemi a dalších dílech . Vlastenectví v českém pojetí a to i autor knihy zdůrazňuje je jiné nežli nacionalismus fašistů . Nutno podotknout, že vřele podporoval Mladou generaci NDS vedenou dr. Ladislavem Rašínem a dr.Vlastimilem Klímou. Oba posléze byli autory Státoprávního ohrazení proti Mnichovskému diktátu 1938 po památné Kramářově řeči roku 1893 v Rakouském říšském sněmu, jako druhém v pořadí. Viktor Dyk mohl být prorokem, avšak tragicky zemřel v Dalmácii 15. května 1931 . O šest let později též v květnu jeho přítel JUDr. Karel Kramář !

(pokračování příště Viktor Dyk dramatik a spisovatel)